Do knížek se nečmárá

19. března 2015 v 23:25 | Krejdom |  Kreativno
Kdysi jsem měla knížku. Jmenovala se Ema naopak. Jako úplně málá jsem ji musela potrhat stánky a pomalovat. Když jsem byla větší a už jsem tomu trochu rozuměla, tak mě moc mrzelo, že z některých stránek tam kusy chybí a že je knížka celá počmáraná. Tak nějak z ní šel strach. Neměla jsem ji kvůli tomu moc ráda. Přesto jsem ji občas vytáhla a listovala v ní. Moc dlouho jsem to ale nikdy nevydržela. Teď nevím, kde je jí konec. Ale jedno vím, a to, že do knížek by se čmárt nemělo.
Člověk občas ale asi musí porušit nějaké to pravidlo. Dostala se mi do ruky tato stará sbírka básní od ruského autora. Byla vyřazena ze školní knihovny a já ji "zachránila".
Mám ráda poezii. Možná i víc, než prózu. Lyrika, když člověk nemusí vnímat děj a jen se naladí na autorovy pocity a myšlenky, to je něco pro mě. Vyžívám se v tom a připadám si děsně chytře. Poezie se také jistojistě bude snadněji rozebírat u maturity. Nevím, co proti ní všichni pořád mají.

A proč v té knize prší? Bude duha? Líbí se vám modrá stejně jako autorovi? Jak je přechodník od "snít"?

 


Komentáře

1 .... .... | 26. března 2015 v 8:49 | Reagovat

Sníc :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama