BSOD @ Napalmně 2015

29. března 2015 v 0:34 | Krejdom |  Šifrovačky
Hlavně se pořádně naspat dopředu, to byl můj hlavní cíl před letošní Napalmně. Po loňském spaní v sedě s brýlema v rukách, jsem chtěla být náležitě připravena, a tak se mi podařilo v noci ze čtvrtka na pátek naspat celých 9 hodin. Někdy spím třeba jen 5 hodin, takže tohle byl fakt výkon. No a když k tomu přičtu ještě jednu vyučovací hodinu angličtiny, kdy pospávání vyhrálo nad opakováním si diferenciálního a integrálního počtu, tak jsem byla na moji třetí noční šifrovačku náležitě připravena.

1. Startovní (17:30)

S Honzou přicházíme na start těsně po páté. Po šťastném shledání s ostatními zjišťujeme, že už jsme zaregistrovaní a že zalepená obálka se startovní šifrou je v našem držení. Naše drobné zpoždění bylo zapříčiněno mým dokonalým dezorientačním smyslem, takže jsem chudáka Honzu táhla úplně jinam a pak byl ještě přinucen na mě čekat kvůli čuropauze. Tak aspoň jako omluvu rozdávám tousty a čaj. Náhle se nám za zády rozzáří ohňostroj, a hurá, začíná hra.
Zatímco Honza přepečlivě rozdělává obálku,

"Nezáleží na rychlosti vyluštění první šifry, ale na pečlivosti jejího otevření."

my už nedočkavě přešlapujeme a hledáme pomůcky. Z obálky na nás vybafne tabulka s písmenky a všemožnými obrázky kolem. Koukáme a koukáme, zkoušíme pojmenovávat obrázky a pak Maky přichází s geniálním nápadem, že zvon má srdce a kniha listy a že to prostě budou srdce, káry, listy a kříže. Identifikace některých věcí nám dává dost zabrat a já se mezi tím pouštím do přepisování tabulky do stravitelnější formy, která by se dala vyplnit po vzoru předstartovní šifry. Luštění postupuje pomaleji, protože bez symbolů, které ještě chybí, to jde těžko. Chlapík v kravatě odolává až do konce, ale toho pak odpálkujeme vylučovací metodou. Já už se pak jen usmívám nad krásným heslem a fasujeme papírek, kam jít dál.

2. Karty (18:09)

Další stanoviště se neskrývá příliš daleko a již zdálky vidím krabici s něčím dobrým, tak posledních pár metrů s radostí dobíhám. Perníčky ve tvaru karet jsou vážně originální, obzvlášť když potom jako šifru č. 2 dostáváme balíček karet. Usazujeme se opodál a dobýváme se do balíčku. Král, dáma, janek a eso oplývají fotografiemi známých herců. Tohle a informace na úvodní kartě nás tak matou, že i po zjištění, že křížová sedma v balíčků chybí, zůstáváme přesvědčeni, že musí existovat nějaký film s názvem "Křížová sedma", ve kterém ti herci hrají. Neexistuje. Stmívá se. Rozsvěcují se lampy. A pak přichází něco, co nikdo z nás nečekal. Honza navrhuje, že si na to půjdeme sednout do hospody. Neskutečné. Nakonec to vyhrála čajka, a musím přiznat, že to nebyl vůbec špatný nápad. O tom, že jsme na správném místě mě přesvědčuje hned vizitka u vchodu, na které stojí "Pejsek a kočička", říkám si, že je to znamení a rozhodně tady vyluštím tu první nápovědovou. To se nestalo. Pod mým tlakem ale povoluje nápovědová Víte že?, a tak jsme ji hned využíváme, protože s herci se začínáme motat v kruzích. Pak přichází vlna výčitek, jak jsme mohli být tak blbí a neuvědomit si, že je tu kousek ulice Křížová. Jsme už hold pokročilí šifrátoři a nechtěli jsme si připustit, že by to bylo tak snadné. Pro trojku vysíláme Jirku a sami dál okupujeme čajku.

3. Slovo Boží (19:34)

Jirka je zpátky raz dva a naše balíčky karet jsou náhle doplněny o onu prokletou křížovou sedmu a roztomilou skupinu Napalmních jokerů. Třetí šifra, jak bravurně zjišťují Zip s Maky, tematicky zůstává u her a pro nás není příliš obtížné určit, o jaké hry se jedná. Menší spor nastává po vyluštění, kdy Jirka argumentuje, že to nemůže být ono, že je to moc daleko. My, kteří jsme ovšem četli pravidla, ho ale brzy uklidňujeme, že o vzdálenosti stanovišť se tam letos fakt nic nepíše. Pohodlí čajovny nakonec opouštíme tak rychle, že někteří z nás ani nestihli dopít svůj čaj (návrh přelít si ho do termosky neprošel).

4. Poker (20:33)

Cestou na čtverku bojujeme s Jirkou s Mřížkou s čísly a chvíli po příchodu na stanoviště ji máme hotovou. Zbytek týmu se již statečně potýká s pokerem (nikoli pokrem). Karetní hry mi obecně moc nejdou, a tak se opět raději pouštím do nápovědových. Dlažba je časově náročnější na vypsání, ale princip je velmi snadný, povoluje. Dál se zakusuju do nápovědových Útržků. Tým stále luští poker a vypadá to strašně nejednoznačně. Žádáme o nápovědu. Gambleři pokračují v pokeru a já v nápovědových, protože zásoba hesel se opět snížila. I přes nikam nevedoucí pokroky v luštěni panuje skvělá nálada. Sedíme u stolu, občerstvujeme se, navzájem si zobeme z ruky a kolem pobíhá org fotograf a vesele to všechno dokumentuje. S šifrou nemůžeme hnout a tak žádáme o dead. Schválně velmi nenápadně podsunuju Zipovi papír s heslem a ptám se ho, jestli to přečte. Honza, který sedí vedle velmi hlasitě oznamuje "Jasně, je to STONOŽKA". (Ne, vůbec těsně kolem nás nesedí deset dalších týmů, Honzo.) Mám chuť spáchat bratrovraždu. Každopádně se vydáváme dál.

5. Hercová (22:45)

Cestou je dost zima a fouká, dokud jdeme, tak se to dá, ale při příchodu na stanoviště začíná přituhovat. Schováváme se v lesíku a u jednoho stromu tiskneme tělo na tělo. Obrázky z filmů nás baví, googlíme co můžeme. Členové s chytrými telefony vytěžují svá data až na dno. Pak ale nastává krize, protože nevíme, co s tím dál. Všem je zima, nápověda nám nepomáhá a nápovědová hesla došla. Závidíme týmu vedle, který se hřeje ve stanu. Jsme naštvaní, jak jsme podcenili přípravu, že nemáme víc teplého oblečení, deku, stan a vůbec všechno. Honza nabízí přesun k němu domů. Zip se nechce vzdát a doufá, že se po cestě zahřejeme a pak na to ještě někde sedneme. Opouštíme nevlídný les a svižnou chůzí se vydáváme vstříc civilizaci. V Moravanech obydlujeme vesmírnou raketu na jednom dětském hřišti, v naději, že nás ochrání před větrem. Zjišťujeme, že s šifrou fakt nehneme a zase je nám zima. Jdeme k Honzovi.
Maky okamžitě po příchodu usíná, Honza se pokouší něco vymyslet s pětkou a my ostatní dumáme nad nápovědovýma. Jirka vyluští Perspektivní a Graf a usíná. Zipovi se konečně podaří vyluštit O pejskovi a kočičce a bere si pětku od Honzy, který usíná. Jsou asi tři hodiny ráno, nadpoloviční většina týmu spí, tak ještě prolamuju Řadu čísel a Neznámé písmo a taky to vzdávám.
Ráno se budím před šestou a v šest nekompromisně budím ostatní členy. Ti se opět pouštějí do šifry. Po půl hodině konečně celý tým uznává, že je čas na dead. Jedeme na výlet do Nebovid.

6. Povídka (07:51)

Věž nacházíme snadno. Jirka a Honza šplhají vzhůru a mně se z toho točí hlava. Po jiných týmech ani vidu ani slechu, ale kdo by se divil. U šifry objevujeme základní princip a i pomocnou tajenku. Zase nám je zima. Po přepsání povídky do vět počínajících stejným písmenem se přesouváme do Nebovid před sámošku. Možných systému řešení je mnoho a žádný nedává nic smysluplného. Žádáme o nápovědu a pak z šifry konečně dostáváme první nadějné slovo "kostel". Honza běží ke kostelu. Nic. Po chvíli začne ze začátku vylízat něco jako "lípa". Běžím ke kostelu a hledám lípu. Nic. Po cestě zpátky mi tým hlásí, že už vyluštili konec a je to prý v jiné vesnici. Vyrážíme.

7. Bez Q (10:44)

V Žalešicích nacházíme malebný kostelík. Objevujeme i onu lípu a zadání šestky. Tým vypadá velmi vyčerpaně, začíná pršet a na šifře jsou zase karty. Tak asi končíme no.

tým: BSOD (Honza, Dominika, Jirka, Maky, Zip)
pořadí: 36. (48)
šifra: 7. (15)
vyluštěno/nápověda/dead: 2/2/3

Šifrovačku Napalmně 2015 hodnotím jako zdařilou. I přesto, že naše umístění není nijak valné, jsme si to užili, byla sranda a hlavně jsme si odnesli mnohá ponaučení (třeba, že nestačí, když spím dopředu jen já, musí spát dopředu i ostatní členové týmu).

Dominika, za tým BSOD (od příště již vždy jako Berem Stan Oblečení Deku)
 


Komentáře

1 Honza Honza | 30. března 2015 v 13:36 | Reagovat

Chybami se člověk nejlépe učí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama