KVÍK @ Krutá (zá)krůta

18. června 2015 v 0:54 | Dominika |  Šifrovačky
Splnil se mi sen. Byla jsem přizvána do kamarádova dešifrovacího týmu KVÍK! A nebyla jsem tam jediná "parazitující", společně se mnou se přidala i Evka, další zkušená šifrátorka. Originální jádro týmu tedy tvořil pouze Tíman a Wall. Připadala jsem si děsně nezkušeně, ale snad jsem nakonec nebyla jen břímě navíc.
Denní městská šifrovačka byla pro mě celkem nezvyk, po ránu mi to moc nemyslí. Start na druhém konci Brna také nebyl kvůli brzkému vstávání dvakrát příjemný, ale co už. S chutí do toho. Na startu jsem ORGy uplatila toasty s krůtí šunkou a sama jich taky hned pár zhltla, protože ráno doma na snídani nebyl čas.


1. Stupínky (9:06)

Proč je to tak divně? Proč tam nejsou zvířátka? To budou karty! (ne) To je zanořený! (ano) Čeho je maximálně šest? (sedm) Že by přípony chemického názvosloví? (heuréka!)
Samotnou mě překvapilo, že si to "ný, natý, itý, ičitý, ečný/ičný, ový, istý, ičelý" ještě pamatuju. Učitelka to tenkrát do nás namlátila asi pořádně. Ještě před otevřením samotné šifry jsme se bavili o šifrách s PSP, takže jsme byli správně naladěni a lousknutí netrvalo moc dlouho.
Tady něco nevychází. Piky + II = piknatý a ne, byly to listy. Každopádně slovo piknatý se stalo hitem dne, označuje něco vypečeného, zákeřného a pěkného (tedy třeba první šifru).

2. Numerologická (9:36)

Evka se den před šifrovačkou ptala, co má vzít a Tíman odvětil, že pastelky. Přesně u této šifry se vyplatilo začít vybarvovat. (Taky jsem přispěla pár pastelkama a možná si některé stále hoví u Evky, tak snad jim tam bude dobře.) Pak zčista jasna přišel nápad, že to bude "rovná se" a dolouskat zbytek bylo jen otázkou času.
Parádní šifra, ale je v ní chyba! (Čtvrtý řádek odspodu, druhá sekvence, chybí trojka.) :)

3. Galérka (10:13)

Pojmenovávání obrázků je vždycky sranda. Mně to třeba vůbec nejde se známými osobnostmi, ale zato jsem perlila s Vilíkem a ptáčkem Kiwi. Kiwi a kiwi byla slepá cesta. A pak zase bleskurychle přišla myšlenka s podezřele častými óčky a íčky. Binárka jak vyšitá. Obdivuji ostatní, kteří ta písmenka házeli z hlavy. Ostatní se domyslelo a bylo! Krása.

4. Legenda (11:20)

Začíná jít do tuhého. Vyčerpal nás dlouhý přesun a sezení uprostřed pole nedělá některým vůbec dobře. Evka opuchá a já se můžu ukýchat k smrti. Ke značkám abecedu připisujeme velmi rychle, ale co s tím zbytkem nás chvíli trápí. Co tam hlavně dělá tak velké číslo jako je 14127?
Pak ale zjišťujeme, že Masarykův okruh 19 km západně by mohl odpovídat a dumáme nad dalšími objekty. Všude jsou jména, takže domýšlíme univerzity, muzea a pod. Co je ale tak daleko na jihu, to nemáme tušení. Mobilní internet stávkuje. Já tipovala něco v Itálii, kluci Afriku. Až přítel na telefonu oznamuje, že je to něco uprostřed oceánu, což nás trochu vyděsí. Pak se ale opravuje, že je to v Antarktidě. Jistě! Tam je Medlova základna, ostatní mi nevěří, tak si ještě počkáme na ověření. Překopeme zbytek, aby to vycházelo a velikáni se neopakovali. Pluh se nám nelíbí, technické muzeum je jasné. Po deseti minutách se Wall chytá za hlavu, že tam přece vážně pluh je. To byla velmi piknatá šifra! S radostí konečně opouštíme mučivá pole.

5. Obrazárna (12:46)

Raduji se, že se dostáváme do civilizace a už promýšlím, jak to stočit na Bystrc na ohňostroje. Alergická rýma mě ničí. Obrázky popisujeme velmi rychle. Nemáme nejmenší páru, k čemu jsou obloučky. Nejdřív ze všeho chceme udělat vodní živočichy, ale pak už to vzdáváme a doplňujeme různá zvířátka a písmenka, ve kterých se liší. Z oka nakonec nevyleze okoun, nýbrž sokol a můžeme jít dál. A to "dál" vůbec nemíří na Bystrc. :(

6. Zfetovaná (13:41)

Třikrát sláva klukům, kteří se obětovali a vyběhli do kopce. Stejně to nemohli najít. Usadili jsme se před něčí garáží a zdejší obyvatel nám ochotně doplnil zásoby vody, což mě fakt zachránilo. Jenže i přes pohodu ve stínu se nám šifru nedaří prolomit. Křížky a kolečka nacházíme brzy, jenže jak nějak pěkně dál už nevíme. Otáčíme, hrajeme piškvorky a nic. Byli jsme moc rychlí a okřížkovali nejen "kří", ale i "žek" a okolečkovali nejen "kol", ale i "čko". A pak se člověk diví, že mu to nevychází, že? Využíváme krutou moc krůžence a deadujeme první stanoviště.

7. Diagram (16:29)

Po neúspěšném dobývání se do cizí zahrádky v houštině se vracíme na cestu a zkoušíme až tu další a pak ještě jednu další odbočku, která je konečně ta správná. Po cestě jsem našla knížku. Prostě tam tak ležela a já neměla srdce ji tam jen tak nechat. Nějaká detektivka. Její předčítání týmu se moc neujalo, takže se do ní pouštím až teď doma. :)
Vydrápali jsme se na další kopec, obklopený dalším polem (alergiéééé!!!) a všude kolem zakyslé týmy. Myslíme si, že budeme výjimky, když na první pohled poznáváme, že to budou mince. Vysypeme peněženky, ale ať koulíme, jak koulíme, nic kloudného nevychází. Nápověda také nepomáhá. Zkoušíme si házet mincí. Přijíždí policajt a nenápadně kolem nás venčí psa. Dead. Tahle šifra se mi nelíbila (Ale jako jediná!).

8. Matice (18:54)

Řekla jsem, že tuhle dáme rychle. A jo! Azbuka, latinka a alfabeta, to je moje. Každopádně jsem sama byla až příliš fascinována tím, že se první sloupeček zrcadlí, takže jsem si málem ani nevšimla, že Tíman s Evkou to už mají lousklý. Nastává první přesun autobusem a šalinou a vypadá to, že jsme konečně v civilizaci. Má rýma je k nevydržení.

9. Animace (19:38)

Začínám se alergicky hroutit. Mozek se mi zatemňuje a šipky mi nic neevokují. Usedáme na hřišti, chladíme si nohy v písku a vymýšlíme, jak se efektivně roztočit na takové té točící tyči. Na blbiny nás užije.
Obloha se na jedné straně děsivě tmí. Přesouváme se pod obří párty stan, kde je něco jako kavárnička. Objednávám si čas a marně doufám, že to pomůže proti rýmě. Dochází nápověda, že jsou to adresáře. No jasně, morseovka, to je krásný. Je to tak krásný, že to zas vůbec nevychází. Obloha se tmí ještě víc a my se přesouváme do pivovaru, ten stan by to nemusel vydržet.
Už je mi totálně blbě a i když vím, že bych s luštěním v tomhle případě mohla pomoct, protože procházet v terminálu adresáře jakž takž umím, nejsem sto se jakkoli zapojit. Začíná se ochlazovat a leje. Hrom udeřil, řekla bych, přímo nad námi. Blíží se čas deadu a my máme čtvrt hodiny na desítku. Tíman je odhodlán tam zaběhnout až do doby, kdy zjišťuje, že to není zrovna nejblíž. Mně už je všechno jedno a chci hlavně domů, ke kapesníkům a pryč od trávy, pylů a přírody.

tým: KVÍK! (Tíman, Wall, Evka, Dominika)
pořadí: 12. (37)
šifra: 9. (10)
vyluštěno/nápověda/dead: 6/0/3

Byla to paráda! Jsem moc moc moc ráda, že jsem mohla mít tu čest a účasnit se takové skvělé šifrovačky s takovým skvělým týmem. Šifry byly (až na tu 7.) krásné. :)
Doufala jsem v městskou trasu a moje očekávání nebyla naplněno. Trasa byla fakt pěkná, ale pro alergika, jako jsem já naprosto nevhodná. Na pět dní mě to naprosto vyřadilo z provozu. :( Co se dá dělat. Noční a zimní šifrovačky prostě vážně mají něco do sebe.

Letošní krůta byla prostě krutá a piknatá!
Dominika
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama